Analýza básně Maminka od Jaroslava Seiferta: Význam a kontext díla
Tato práce byla ověřena naším učitelem: 15.01.2026 v 18:31
Typ úkolu: Analýza
Přidáno: 15.01.2026 v 17:53
Shrnutí:
Rozbor básně „Maminka“ od Seiferta – význam, jazyk, motivy i historický kontext; oslava mateřství a hodnot domova v moderní české poezii. 📝
Úvod
Báseň „Maminka“ od Jaroslava Seiferta představuje jedno z nejpůsobivějších a nejosobnějších děl české poezie 20. století. Už samotný název odkazuje k univerzálnímu motivu, který rezonuje napříč generacemi i epochami – vztah dítěte a matky, oslava mateřství a pocitu bezpečí, který matka symbolizuje. Seifertovu „Maminku“ lze chápat nejen jako ryzý osobní hold vlastní matce, ale i jako obecné zamyšlení nad rodinnými hodnotami, které jsou v české kulturní tradici hluboce zakořeněny. Tato báseň, zařazená do stejnojmenné sbírky z roku 1954, patří mezi perly české literatury a zůstává i po desetiletích velmi aktuální.Následující esej se proto zaměří na rozbor nejen samotné básně, ale i kontextu jejího vzniku, místa v autorově tvorbě i v rámci dobové české literatury. Dále rozeberu jazyk, motivy, cíle básníka a nadčasovou aktuálnost tohoto díla.
---
1. Údaje o autorovi, jeho další díla, současníci
Jaroslav Seifert – stručný životopis
Jaroslav Seifert (1901–1986) patří mezi nejvýznamnější české básníky 20. století. Narodil se na pražském Žižkově, což později silně ovlivnilo jeho ranou tvorbu. Již od mládí byl angažován v uměleckých kruzích; stal se členem literární skupiny Devětsil, která sdružovala avantgardní umělce v čele s Vítězslavem Nezvalem a Karlem Teigem. Významnou inspirací mu byli kromě nich také Karel Čapek, František Halas nebo později Vladimír Holan.Seifert prošel několika vývojovými etapami – od proletářské poezie přes poetismus až k intimní reflexivní lyrice. Byl rovněž novinářem a překladatelem, později se angažoval v Chartě 77. Roku 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu, což potvrdilo výjimečný dosah jeho díla nejen v českém, ale i světovém měřítku.
Další významná díla
K Seifertovým nejznámějším sbírkám patří jeho debut „Město v slzách“ (1921), v níž citlivě líčí chudobu a krásu života na pražském Žižkově. Komplexní poetické postupy rozvíjel například v knihách „Na vlnách TSF“ (1925) či v pozdější „Poštovní holub“ (1956), kde už převládá zralá, meditativní tvorba. Jeho poezie ovlivnila několik generací básníků – zdůrazňuje lidskou zkušenost, citlivost, rozvíjí motivy každodenního života a drobných radostí.Současníci a literární kontext
Seifert tvořil ve společnosti literárních velikánů té doby – mezi jeho nejbližší současníky patřili Vítězslav Nezval (jedna z vůdčích osobností české avantgardy a surrealismu), dále František Halas, Vladimír Holan, Konstantin Biebl a mnoho dalších. Společně rozvíjeli nové formy poezie – především poetismus, později surrealismus, symbolismus či existencialistickou reflexi společnosti. Společným jmenovatelem byla snaha o překročení konvenčních forem, důraz na emotivní sílu slova a autentičnost osobní výpovědi.---
2. Charakteristika doby, ve které bylo dílo vydáno
Historický a společenský kontext
Sbírka „Maminka“ byla vydána v roce 1954, tedy v poválečné době, poznamenané hlubokými společenskými i politickými otřesy. Československo prošlo válkou, následovalo období poválečné obnovy a začátek komunistického totalitního režimu. Celé 20. století bylo pro českou společnost mimořádně bouřlivé a změn plné.V básnické tvorbě té doby se silně projevovala touha po jistotách, vzpomínkách na šťastnější časy, útěcha v rodině a domově. Mnozí autoři hledali odpověď na otázku, jakými hodnotami se v tak nestabilní době řídit.
Kulturní klima a literární prostředí
Začátek padesátých let znamenal pro českou kulturu období cenzury a kontrolovaných témat. Na druhé straně však bylo zřejmé, že literární tradice a motivy (rodina, domov, historie) zůstávají nadále silně zakořeněné. Básníci jako Seifert rozvíjeli reflexi každodenních, zdánlivě prostých hodnot, které v čase politických a společenských změn nabývaly nového významu. Typickým jevem byla právě nostalgie a vědomí pomíjivosti.Jak se období odráží v motivu básně „Maminka“
V této době nachází Seifert v postavě matky nejen osobní útočiště, ale i obecný symbol stability, laskavosti a hodnot, na něž se lze spolehnout i v čase bouřlivých proměn. Maminka jako centrum domácího vesmíru, zdroj bezpečí a lásky, ztělesňuje vše, po čem lidé v nejisté době touží. Toto univerzální poselství dává básni trvalou platnost.---
3. Literární druh a žánr, umělecký směr
Literární druh
„Maminka“ je dílem jasně zařaditelným do žánru poezie, konkrétně do lyrické poezie. Lyrika v Seifertově pojetí zdůrazňuje emoce, prožívání, cit a subjektivní pohled na svět.Žánr
Jedná se o básnickou skladbu s prvky elegie (žalozpěvu), neboť obsahuje hlubokou nostalgii, smutek nad vzdáleností či ztrátou, i přesto však prosvítá vděčnost a uctění. Autobiografická složka je výrazná – Seifert se obrací k vlastní mamince, neboť báseň je prostoupena osobními vzpomínkami a citovými pohnutkami, které jsou typické právě pro reflexivní pojetí poezie.Umělecký směr
Báseň navazuje na tradici meziválečné avantgardy (poetismus), kde je cítit snaha najít krásu v obyčejných věcech a každodenních situacích. Zároveň však obsahuje prvky symbolismu – matka je zde nadřazeným symbolem, na nějž básník promítá své hodnoty a touhy. Seifertův jazyk je jednoduchý a průzračný, což stojí v kontrastu k mnohdy složitému symbolismu jeho současníků jako byl Vladimír Holan.---
4. Charakteristika hlavních postav, obsah
Hlavní postava: Maminka
V popředí celého díla stojí postava matky, která je zde zobrazena jako ochránkyně, zdroj nezištné lásky, něhy a jistoty. Nepředstavuje pouze konkrétní osobu, ale je archetypálním symbolem domova a základní opory v životě každého člověka. Maminka v Seifertově básni je často líčena skrze drobné každodenní situace – jak opravuje prádlo, čeká u okna, vypráví pohádky, bdí při nemoci syna.Další postavy
Centrem pozornosti je též vypravěč – sám básník. Jeho pohled je intimní, dětský, ale zároveň i dospělý, s odstupem a vědomím času. Silně autobiografický rozměr dílu zvyšuje upřímnost celého vyznání.Obsah básně
Báseň je tvořena řadou obrazů a vzpomínek – vypravěč se do nich navrací s láskou, úctou i steskem. Vzpomíná na matčinu práci, starostlivost, hluboký smysl pro obětavost, který je u maminky samozřejmý. Zároveň z básně vystupuje vědomí pomíjivosti – maminka může být již vzdálená, možná i zesnulá, ale stopa její lásky v dítěti přetrvává navždy.---
5. Kompozice
Struktura básně
Sbírka „Maminka“ obsahuje soubor básní, které jsou volně spojené hlavní postavou – matkou. Kompozice je někdy až mozaiková – jednotlivé verše či sloky se skládají v jakousi kroniku lásky a vděčnosti. Nebývá zde ostrá dějová linie, spíše sled drobných epizod a impresí.Kompoziční postupy
Výrazný je asociativní způsob řazení vzpomínek – nedrží pevně chronologii, ale odpovídá spíše proudu vědomí. Seifert často opakuje slova související s matkou, což vytváří refrénovitý efekt a podtrhuje emocionální naléhavost. Dochází zde k postupné gradaci citů – od klidné vzpomínky až k téměř bolestné melancholii a smíření na závěr.Celkový dojem z kompozice
Kompozice působí velmi plynule, harmonicky. Všechny části se slévají do organického celku, v němž se forma dokonale přizpůsobuje obsahu – jednoduchost výraziva napomáhá upřímnosti a opravdovosti poselství.---
6. Jazyk, hlavní téma, motivy
Jazykové prostředky
Seifert je známý jednoduchostí a lehkostí svého jazyka. Nepotřebuje složitá slova, aby vyjádřil nejsilnější pocity. Jeho metafory jsou jemné, obrazné – například srovnání mateřské ruky s „teplou peřinou“, domov jako místo, kde „svítilo světlo až do rána“. Slovo „maminka“ samo o sobě je zde největším symbolem, kolem nějž se točí celý jazykový mikrosvět básně. Nechybí epitetony jako „drahoučká“, „něžná“, „obětavá“ – které princip mateřství ještě více zesilují. Hudebnost a eufonie veršů je nenásilná, až hovorová.Hlavní téma
Tím nejdůležitějším tématem je láska k matce – mateřská láska, která je bezpodmínečná, nezměrná, nikdy nekončící. Dále vzpomínky na domov, dětství, prožitky klidu a bezpečí. Básník vděčně vzdává hold těmto okamžikům, a i když už je dávno za nimi, ví, že v něm zůstanou natrvalo.Další motivy
Motivy obětavosti, péče, nezištnosti, ale také smutku nad pomíjivostí života a vzpomínek. Symbolika mateřství zde sahá mnohem dál – odkazuje k obecné potřebě být milován, chráněn, vracet se domů. Zřetelný je také motiv času – jak plyne, co bere, ale jak zároveň dává trvalou hodnotu lidským vztahům.---
7. Cíl autora
Co chtěl Seifert básní „Maminka“ sdělit?
Básník ve svém díle vzdává poctu všem matkám – nejen jako jednotlivcům, ale jako nositelkám těch nejcennějších lidských hodnot. Chce připomenout, že vztah k matce formuje člověka na celý život, je pramenem lásky, odvahy, naděje.Zároveň reflektuje společenskou situaci – v době plné nejistot a beznaděje je domov a mateřství jedinou jistotou, k níž lze utéct a v níž lze najít útěchu. Seifertovo poselství je univerzální a hluboce lidské. Snaží se čtenáře přimět k zamyšlení, ke vděku za prosté, avšak zásadní životní hodnoty.
Jak se cíl promítá do výstavby a prostředků básně
Seifert volí jazyk, který je přístupný, prostý, ale silně emotivní a působivý. Díky tomu je jeho poselství důvěryhodné a dotýká se přímo čtenářova srdce. Kombinace osobní výpovědi, symboliky a jednoduchosti dodává básni výjimečnou autentičnost.---
Závěr
Báseň „Maminka“ Jaroslava Seiferta není jenom literární poctou konkrétní osobě, ale symbolickým vyjádřením základních lidských hodnot, které mají univerzální platnost. Ve své prostotě a upřímnosti dokáže oslovit každého – připomíná nám, že opravdové štěstí a síla často pramení z domova, rodiny a lásky, kterou dostáváme i dávame.V kontextu české literatury představuje „Maminka“ jeden z nejčistších lyrických pramenů, s nímž lze srovnat pouze Halasovu „Starou matku“ nebo některé básně Františka Hrubína. Seifert zde ukazuje poezii jako prostředek smíření, vděčnosti, odpuštění a díky tomu jeho dílo zůstává nadčasové.
Dnes, kdy rodinné hodnoty i samotný pojem domova někdy ztrácí svůj význam ve víru rychlých změn společnosti i technologií, má báseň „Maminka“ stále mnoho co říct. Její poselství bychom si měli uchovávat a hledat v něm inspiraci i pro svůj vlastní život. Studium Seifertovy poezie tak může být začátkem hlubšího zamyšlení nad tím, co v sobě jako lidé skutečně neseme, a co tvoří naši skutečnou hodnotu.
Ukázkové otázky
Odpovědi připravil náš učitel
Jaký je hlavní význam básně Maminka od Jaroslava Seiferta?
Báseň Maminka vyzdvihuje univerzální hodnotu mateřské lásky a rodiny, které přinášejí člověku pocit bezpečí a jistoty i v těžkých časech.
V jakém historickém kontextu vznikla báseň Maminka od Seiferta?
Báseň byla napsána v poválečné době 1954, kdy česká společnost hledala oporu a jistotu v rodinných hodnotách tváří v tvář politickým a společenským změnám.
Jaký umělecký směr představuje Maminka od Jaroslava Seiferta?
Maminka navazuje na tradici poetismu a obsahuje i prvky symbolismu, přičemž zdůrazňuje krásu obyčejných věcí a jednoduchý jazyk.
Jak je v básni Maminka od Seiferta zobrazen vztah mezi dítětem a matkou?
Vztah je vykreslen jako hluboký, láskyplný a ochranitelský, kde matka představuje hlavní oporu, zdroj nezištné lásky a pocitu domova.
V čem je kompozice básně Maminka Jaroslava Seiferta výjimečná?
Kompozice je mozaiková a plynulá, jednotlivé obrazy a vzpomínky se skládají do harmonického celku bez pevné dějové linie.
Ohodnoťte:
Přihlaste se, abyste mohli práci ohodnotit.
Přihlásit se