Analýza druhého dílu Temné věže od Stephena Kinga – Pistolník
Tato práce byla ověřena naším učitelem: 15.01.2026 v 19:58
Typ úkolu: Analýza
Přidáno: 15.01.2026 v 19:24
Shrnutí:
Analýza druhého dílu Temné věže od Stephena Kinga: cesta pistolníka, motivy volby, osudu i smrti, symbolika dveří a hluboké filozofické otázky.
Stephen King – Pistolník (Temná věž, díl 2): Cesta mezi světy a osud posledního pistolníka
Úvod
Série „Temná věž“ patří bezesporu mezi nejambicióznější literární projekty Stephena Kinga a je současně jedním z jeho nejzásadnějších děl. Druhý díl s názvem „Pistolník“ (v českém překladu bývá někdy uváděn jako „Tři vyvolení“) otevírá nový směr celé série a významně prohlubuje myšlenkové vrstvy příběhu. King zde spojuje prvky fantasy, hororu a westernu, když posílá svou hlavní postavu, Rolanda Deschaina, na osamělou a nebezpečnou pouť za tajemnou Temnou věží – místem, které údajně drží celou strukturu vesmíru pohromadě. Ve druhém díle už nejde jen o úvodní vykreslení světa; spíš sledujeme rozšiřování hranic reality a poznáváme motivy osudu, vnitřního zápasu i složitých etických dilemat.Tato esej se zaměří na to, jak druhý díl „Temné věže“ vystihuje hlavní témata a motivy Kingova univerza. Nebudu se věnovat pouze ději, ale také symbolům, vztahům mezi postavami a filozofickým otázkám, jež jsou pro toto dílo klíčové. Zvláštní důraz budu klást na význam cesty mezi světy, volby mezi osobním a vyšším dobrem a na specifikum Kingovy stylizace v rámci českého literárního a kulturního kontextu.
---
I. Kontext a pozadí díla
Stephen King a jeho univerzum Temné věže
Když se podíváme na celou sérii „Temná věž“, rychle zjistíme, že Kingovi nejde jen o další napínavý fantasy příběh. Temná věž, chápaná jako centrum mnoha skutečností a vrstev reality, je metaforou vyvažující jak chaos, tak řád. Roland, poslední pistolník, který se vydává na cestu pouští a tajemnými světy, je zároveň ochráncem i poutníkem, jehož osud je protkán touhou nalézt odpovědi na otázky uspořádání vesmíru, ale také na svoje vlastní pochybnosti. Temná věž je rámcem, ve kterém King nechává rezonovat motivy z jiných svých knih: podobně jako Bohumil Hrabal proplétá v „Obsluhoval jsem anglického krále“ skutečnost se vzpomínkami a sny, King zde mísí realitu s nadpřirozenem, minulost s přítomností i budoucností.Literární žánr a styl
Unikátní spojení žánrů dává Temné věži osobitý nádech. Pistolník je bezesporu westernová figura — samotář bistra postava, člověk, který nikdy nezapadne. Jak ale série pokračuje, mísí se zde ponuré hororové motivy s pohádkovým hledáním smyslu a dobrodružství. Toto vrstvení připomíná styl Jaroslava Foglara, jehož romány sice vyprávějí prosté dobrodružné příběhy, avšak při bližším pohledu rozkrývají hluboký vnitřní zápas o čest, důvěru i odvahu.---
II. Hlavní postavy a jejich dynamika
Roland – archetyp pistolníka
Roland je od začátku vyobrazen jako muž vedený jasným cílem, avšak v jeho nitru probíhá neustálý boj. Na jednu stranu je to tvrdý, rozhodný bojovník, jehož životní cesta je lemovaná bolestí a osaměním; na druhou stranu je to člověk schopný lásky a soucitu — a právě proto naráží na nutnost volit mezi osobními city a vyššími zájmy. Skvělým příkladem takových morálních dilemat v české literatuře je postava Markéty Lazarové v románu Vladislava Vančury, která se rovněž rozpolcuje mezi loajalitou, láskou a povinností.Jake – propojení mezi světy
Jake je dítě, které „spadlo“ do světa pistolníka z reality podobné té naší. Jakeova postava je nositelem nevinnosti a čistoty, zároveň ale také tragického neklidu — jeho existence vyvolává napětí mezi dvěma světy a dvěma realitami. Jeho smrt a „znovuzrození“ poukazují na křehkost hranic mezi světy a jakou cenu Roland platí za své rozhodnutí. Pro českého čtenáře může být Jakeův osud připomínkou dětských hrdinů v dílech Františka Hrubína nebo Jaroslava Seiferta, kde nevinnost a naděje čelí tvrdé skutečnosti života.Muž v černém / Walter
Antagonista příběhu, Walter či muž v černém, není jen personifikací zla, ale také manipulátorem skutečnosti, časem i samotným dějem. Jeho schopnosti přesahují lidské chápání a vystupují z klasických hranic dobra a zla. V tradici české literatury by snad nejvíce připomínal čertiska z Erbenových balad, případně ďábelského Herostrata z Hrabalových textů — vždy nejde pouze o opozici „světla a tmy“, ale především o sílu rozkladu, chaosu a znejistění.---
III. Hlavní motivy a symbolika
Cesta – jak metafora životní pouti i hledání smyslu
Cesta, po které Roland putuje, není pouze geografická. Všechny ty opuštěné planiny, města duchů a cizí, nepřátelské kraje jsou obrazem vnitřní pouti každého člověka. V kontextu české literatury lze nalézt paralelu s poutníky z díla Ladislava Klímy „Utrpení knížete Sternenhocha“, kde záhadná a absurdní cesta znamená hledání vyššího principu či smyslu i tváří v tvář beznaději.Dveře – symbol přechodu a změny reality
Dveře, které se v knize objevují, nejsou prostý vchod nebo východ — představují přerod, proměnu, přechod mezi existencemi. Jakeova smrt je jednou z nejvýraznějších „bran“, otevřením do nového prostoru bytí. Dveře zde fungují podobně jako v pohádkách Karla Jaromíra Erbena, kde hrdina prochází do jiného světa, ovšem často za cenu bolestné ztráty.Temná věž jako centrum všeho bytí
Temná věž není pouze cíl cesty, ale také symbol rovnováhy a jádra celé existence. Obdobně jako v poezii Ivana Blatného je zde kladena otázka: Co je vlastně středem našeho světa, co má opravdovou hodnotu a co se ztrácí v mlze domněnek? Věž je zároveň majákem i kletbou — něco, co drží vesmír pohromadě, ale nutí hlavní postavu se stále znovu rozhodovat, co je vlastně důležité.Tarotové karty – předzvěsti a osudové volby
Tarotové karty, které tahá muž v černém, podtrhují nevyhnutelnost osudu, ale připomínají i možnost volby. Roland před sebou vidí vězně, paní stínů i smrt – kardinality, které jako symboly ovlivní každý jeho příští krok. V českém prostředí se s analogickými motivy setkáváme například v baladické poezii Františka Gellnera, kde jsou nevyhnutelné osudy hrdinů vyjádřeny pomocí jednoduchých, avšak hlubokých symbolů.---
IV. Filozofické a etické otázky
Volba mezi osobním štěstím a vyšším dobrem
Jeden z nejzásadnějších konfliktů druhého dílu je Rolandův vnitřní boj: zachránit Jakea a ztratit šanci na nalezení věže, nebo pokračovat s těžkým svědomím? Tento motiv rezonuje s mnoha postavami české klasické literatury — například Mahenův „Jánošík“ je mučen podobnými rozhodnutími mezi láskou, loajalitou a povinností.Pojem osudu a svobodné vůle v příběhu
Je Roland opravdu pánem svého osudu, nebo je pouze loutkou širších sil, které ho směřují k věži? Klade si otázku nad tím, zda opakující se cykly nejsou jen důkazem iluzorní svobody. Téma determinismu a svobodné vůle je v českém literárním prostředí živé — připomeňme si třeba diskutabilní svobodu hrdinů v Kafkově „Procesu“.Smrt a přechod mezi světy
Kingova představa smrti není striktně tragická. Smrt je zde i začátkem, možností nového rozměru existence. Jak postavy smrt chápou, formuje jejich rozhodnutí. Na české scéně najdeme ozvěnu například v baladách Otokara Březiny — smrt jako proměna, ne pouze konec.---
V. Význam druhého dílu pro celkovou sérii Temná věž
Druhý díl série nachází unikátní místo mezi úvodem a dalším rozvíjením příběhu. Po mystickém začátku už nečteme pouze o pouti opuštěného pistolníka, nýbrž sledujeme rozšiřující se společenství, nové postavy a složitější pravidla světa Temné věže. Právě zde začíná série klást větší důraz na napětí a mezihranné světy, které čtenáře vtahují do stále hlubších vrstev příběhu. King v tomto dílu využívá dialogy a symboliku k vybudování atmosféry, která připomíná ponurost českých fantastických povídek, například Týden v tichém domě od Karla Čapka, kde nadpřirozené na nás číhá z každého stínu.---
Závěr
Druhý díl „Temné věže“ je nesmírně důležitý pro pochopení celého Kingova univerza. Prostřednictvím symbolické cesty, otázky osudu a volby, dramatu smrti a znovuzrození i složitého vztahu mezi realitou a mýtem vnáší King do žánru temného fantasy nové hloubky. Pistolník není jen vyprávěním o boji dobra se zlem – je filozofickou sondou do lidské povahy, otázkou ceny, kterou jsme ochotni zaplatit za vyšší cíl.V srovnání se světovou i českou literaturou je „Temná věž“ ojedinělým příspěvkem, který dokáže zaujmout jak milovníky epických příběhů, tak ty, kdo hledají hlubší smysl. Výzvou proto zůstává číst příběh pozorně – nacházet skryté motivy a spojitosti, které mohou být patrné až na druhé, či třetí čtení.
---
Ohodnoťte:
Přihlaste se, abyste mohli práci ohodnotit.
Přihlásit se