Dějepisná slohová práce

Ernest Hemingway a hluboký význam románu Komu zvoní hrana ve španělské občanské válce

approveTato práce byla ověřena naším učitelem: 15.01.2026 v 15:49

Typ úkolu: Dějepisná slohová práce

Ernest Hemingway a hluboký význam románu Komu zvoní hrana ve španělské občanské válce

Shrnutí:

Rozbor románu Komu zvoní hrana: válka, odvaha, láska, zrady i hodnoty v extrémních podmínkách. Hemingway a symbol boje za svobodu.

I. Úvod

Ernest Hemingway je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších světových spisovatelů první poloviny 20. století. Jeho život byl těsně svázán s klíčovými událostmi své doby, což se výrazně promítlo do jeho literární tvorby. Hemingway, držitel Nobelovy ceny za literaturu (1954), se proslavil svým osobitým stylem, který klade důraz na strohost, autentičnost a citlivé vykreslení mezních životních situací. Jeho román *Komu zvoní hrana* patří nejen k jeho nejzásadnějším dílům, ale obecně ke klasice světové válečné literatury. Dílo je zasazeno do období španělské občanské války (1936–1939), kterou Hemingway popisoval jako boj za svobodu a demokracii, zároveň však jako neúprosně krutý zápas, v němž se vynořují základní otázky lidské existence.

Tato esej se zaměří na druhou část zážitků hlavních postav v románu, kdy se příběh více soustředí na samotná dilemata, hrdinský odpor proti fašismu a také na křehkost mezilidské solidarity v extrémních podmínkách občanské války. Středobodem zůstává skupina partizánů ukrytá v horách, kde se odehrává drama lidské odvahy, lásky, zrady i oběti. Zvláštní pozornost bude věnována čtveřici velmi odlišných charakterů (Robert Jordan, Pablo, Pilar a Maria) a jejich vnitřním i vzájemným rozporům. Snad právě v této rozporuplnosti a v nejednoznačných volbách tkví trvalý význam díla – aktualita konfliktu mezi idealismem a tvrdou realitou.

II. Kontext děje a prostředí

Občanská válka ve Španělsku – Stručný historický přehled

Španělská občanská válka je nejen klíčovým historickým kontextem příběhu, ale i inspirací, která Hemingwaye přitahovala svou mravní i politickou naléhavostí. Nešlo jen o střet dvou armád, ale také dvou vizí budoucnosti – republikáni (levicoví obránci demokracie, včetně socialistů, komunistů a anarchistů) čelili fašistickým povstalcům v čele s generálem Francem, jehož vítězství znamenalo dlouhou dobu diktatury. Konflikt měl nejen národní, ale i silně mezinárodní rozměr, neboť na straně republikánů bojovali dobrovolníci z mnoha zemí, včetně československých interbrigadistů. Symbolem takové solidarity je právě hlavní hrdina, Američan Robert Jordan, který dobrovolně nasazuje život v zemi, která není jeho.

Hora a partizánská skupina jako symbol odporu

Celý příběh se odehrává v izolovaném prostředí horského údolí, které je symbolické na více rovinách. Hora představuje útočiště i vězení, místo svobody i existenčního ohrožení pro skupinu partyzánů, kteří zde přežívají v neustálém strachu z odhalení. Každodenní těžké podmínky vyžadují spolupráci, která ale často naráží na vyčerpanost, vyhoření a vnitřní rozpory. Pablo, dřívější charismatický vůdce, je psychicky na dně a skupinu tak drží pohromadě především Pilar, žena neobyčejné síly a životní zkušenosti. Právě ženský prvek, zastoupený v tak drsném prostředí, je v románu zásadním protipólem brutality a zoufalství.

III. Charakteristika hlavních postav a jejich role

Robert Jordan – idealistický bojovník, pověřený úkolem

Robert Jordan je prototyp hrdiny motivovaného nejen nenávistí vůči fašismu, ale zejména hlubokým přesvědčením o správnosti republikánské věci a lidskosti boje za svobodu. Dobrovolně odchází do neznámé země, kde přebírá zodpovědnost za zásadní misi: zničit strategicky důležitý most. Tento úkol se stává alegorií nejen vojenského tažení, ale i vnitřního boje člověka rozhodujícího o smyslu vlastní oběti. Jordanova odvaha je ale zároveň lidsky křehká – často ho přepadávají pochybnosti, úvahy o smrti, otázky viny a vnitřní dialogy, zda jeho konání skutečně mění svět k lepšímu. Hemingway zde vytvořil postavu, která českému čtenáři může evokovat tragiku Jana Palacha, jiného idealisty ochotného položit život za obecné dobro.

Pablo – vůdce skupiny, jeho rozporuplná role

Pablo je příkladem hrdiny, jehož síly válka proměnila v únavě a strachu. Jeho postava symbolizuje temnou stránku boje – opotřebování, deziluzi, dokonce zradu. Pablo se vyčleňuje ze skupiny, sabotuje plán útoku, poté mizí neznámo kam. Je v něm zřetelná touha přežít za každou cenu, která vede k rozporu mezi kolektivní odpovědností a vlastním strachem. Pablo je tak ostrým kontrastem k Robertovi a dává příběhu hloubku i v tom smyslu, že ne každý v extrémní situaci obstojí.

Pilar – moudrá a silná žena

Pilar je matkou skupiny, oporou i morální autoritou. Vyniká nejen životní zkušeností, ale i hlubokým smyslem pro spravedlnost a lidskost. Její vyprávění o masakrování fašistů v rodném městě patří k nejsilnějším pasážím knihy – ukazuje nejen brutalitu války, ale i schopnost lidí uchovat si v těžkých chvílích lidskou tvář. Pilar je zosobněním odolnosti a odvahy, v jejímž srdci zůstává místo i pro soucit a naději.

Marie – láska, která dává smysl

Maria je mladá žena, kterou válka připravila o rodiče i dívčí nevinnost. Stává se symbolem naděje a budoucnosti, pro Roberta je ohniskem citů, které mu dávají sílu pokračovat. Jejich vzájemná láska působí na pozadí surovosti války téměř až zázračně – je to krátké vydechnutí v nepřetržitém běhu smrti, připomínka, že i za výstřely a explozemi existuje smysl lidského života.

El Sardo – spojenec a vůdce druhé skupiny

I když nedostává tolik prostoru jako ostatní postavy, El Sardo zosobňuje další rozměr solidarity a nutnosti spolupráce. Ukazuje, že v boji proti tyranii je třeba nejen individuální statečnost, ale i jednotící síla různých skupin a lidí různého původu.

IV. Vyprávěný děj a jeho významné momenty

Příběh druhé části knihy plně rozvíjí vztahy mezi postavami a jejich reakce na stále naléhavější hrozbu nepřítele.

Příchod Roberta Jordana k partizánům

Robertův příchod přináší skupině nejen nové naděje, ale i neklid. Pablo je od začátku skeptický, obrací se proti zbytku skupiny. Přijetí nového člena znamená přehodnocení loajality a důvěry.

Vztah Roberta a Marie

Postupné sbližování Roberta a Marie je v knize úlevným kontrapunktem k válečnému napětí. Jejich zamilovanost je nejen motivací, ale i krátkým únikem před všudypřítomnou smrtí. Láska jim umožňuje snít o budoucnosti, kterou jim ale válka může kdykoliv vzít.

Příběh Pilar o obkličování kasáren

Jedna z nejpůsobivějších scén knihy: Pilar líčí, jak byli fašisté v jejím rodném městě vyhnáni z kasáren a pobiti davem. Zachycuje brutalitu války i proměnu běžných lidí v kruté mstitele. V českém kontextu můžeme tuto scénu srovnat se svědectvími z druhé světové války, například s tragédií Lidic nebo Ležáků.

Příprava na útok a zmizení Pabla

Pablo uprchne se zbraněmi, což znamená ohrožení celé mise. Jeho zrada vnáší chaos do skupiny, nejistotu i vztek. Teprve, když se vrátí s posilou, skupina pochopí, že bojuje nejen s fašisty, ale i se svou vlastní křehkostí.

Útok na most a útěk před fašisty

Vyvrcholení příběhu představuje destrukci mostu, hlavní úkol Roberta. Útok je líčen velmi dramaticky, partyzáni ztrácejí životy, ale účel je splněn. Útěk před nepřítelem je plný napětí; odhodlání Robertovy skupiny v posledních hodinách znásobuje jejich hrdinský obraz.

Zranění Roberta Jordana a jeho závěrečné okamžiky

Finále knihy je tragické. Robert je zasažen a není schopen utéct. Musí se rozloučit s Marií, zůstává sám, ale pokračuje ve vnitřním dialogu směřujícím ke smíření s vlastním osudem. Skrze jeho myšlenky dílo připomíná klasická filozofická díla české literatury, například existenciální rovinu Durychova *Bloudění*.

V. Tematické a symbolické roviny díla

Hemingwayova próza dosahuje hloubky právě díky bohaté symbolice a různorodým tématům.

Válka jako zkouška lidskosti

V extrémní situaci se ukazuje pravá povaha lidí. Válka je lakmusovým papírkem morálních hodnot – kdo je ochoten obětovat se pro druhé, kdo je vlastním strachem sveden na scestí. V paralelách české literatury lze zmínit třeba Škvoreckého *Zbabělce* či Hrubínovu poezii.

Přátelství, loajalita a zrady uvnitř skupiny

Příběh ukazuje, jak křehká je solidarita, když jde o život. Pablo je ztělesněním zrady i bolesti, které se mohou zrodit v boji.

Láska jako útočiště a motivace

Největší sílu nacházíme v lidském vztahu – Robert a Maria dokazují, že v beznaději se může zrodit i naděje.

Symbolika mostu

Most je dvojím symbolem – taktickým bodem, ale i metaforou přechodu, životní hranice mezi bytím a nebytím, mezi splněním úkolu a osobním osudem.

Vnitřní dialog a reflexe hlavního hrdiny

Robertovy úvahy na prahu smrti tvoří jádro románu: co znamenají naše oběti, jaká je cena ideálů, co zůstává po člověku?

VI. Jazykové a stylistické prostředky

Popisné a realistické vyprávění

Hemingwayova próza vyniká úsporností: žádné nadbytečné adjektiva, lakonické repliky, konkrétnost. Každé slovo má váhu, každá věta výstižně podtrhuje atmosféru. Detailní popisy krajiny střídají napjaté dialogy, což i českému čtenáři umožňuje ponořit se do děje.

Symbolismus a metafory

Most, hora, kůň – vše nese hlubší význam. Most znamená rozhodující čin, hora je metaforou izolace, kůň symbolizuje svobodu i pád.

Vnitřní monolog a dialogy

Hemingway často dává prostor vnitřnímu světě postav, jejich pochybám, úvahám o smrti a životě. Dialogy jsou neokázalé, přesto plné napětí – například střety mezi Robertem a Pablem či křehká vyznání Roberta a Marie.

VII. Závěr

Román *Komu zvoní hrana* zůstává dodnes výjimečným literárním svědectvím o obětí a morálních dilematech ve válce. Na pozadí španělské občanské války Hemingway vykreslil univerzální téma: jaké je místo člověka v boji proti zlu, jakou cenu má odvaha, solidarita, a co z nás zůstává, když nás opustí síly.

Téma vzdoru proti totalitě je stále živé i v českých dějinách – ať už vzpomeneme naše legionáře, účastníky protinacistického i protikomunistického odboje. Dílo vybízí k zamyšlení, zda bychom i my v podobné situaci dokázali jednat statečně, či podlehli strachu, jako Pablo.

Hemingwayův román není pouze literárním zážitkem, ale i vážnou výzvou ke zkoumání vlastních hodnot. Možná právě čtenář v příběhu najde inspiraci v síle lidské odhodlanosti a nezlomného ducha, což je důležité tehdy i dnes, kdy se svět bohužel znovu zmítá v otázkách svobody, solidarity a lidskosti. V konečném důsledku nám připomíná hodnotu života a každodenní všední síly v boji o lepší svět.

Ukázkové otázky

Odpovědi připravil náš učitel

Jaký je hluboký význam románu Komu zvoní hrana ve španělské občanské válce?

Román ukazuje morální dilemata, odvahu a solidaritu lidí v extrémní situaci. Zkoumá konflikt mezi idealismem a tvrdou realitou během občanské války.

Jaké postavy vystupují v románu Komu zvoní hrana o španělské občanské válce?

Hlavními postavami jsou Robert Jordan, Pablo, Pilar, Maria a El Sardo. Každá z nich představuje různé pohledy na odpor a lidskost ve válce.

Jak Hemingway v Komu zvoní hrana nahlíží na španělskou občanskou válku?

Prezentuje válku jako boj za svobodu i krutý zápas, kde se vyjevuje skutečný charakter lidí. Zároveň zdůrazňuje mezinárodní rozměr konfliktu.

Jakou roli hrají vztahy a loajalita v Komu zvoní hrana ze španělské občanské války?

Vztahy a loajalita jsou v románu křehké a neustále testované. Solidarita je klíčová pro přežití skupiny, ale hrozí i zrada a rozpor.

Jaké symboly používá Hemingway v Komu zvoní hrana o španělské občanské válce?

Most, hora a kůň jsou významnými symboly. Most představuje rozhodující čin, hora izolaci a kůň svobodu i pád.

Napiš za mě dějepisnou slohovou práci

Ohodnoťte:

Přihlaste se, abyste mohli práci ohodnotit.

Přihlásit se