Jak se absolventi prosazují na současném trhu práce v ČR
Tato práce byla ověřena naším učitelem: 15.01.2026 v 18:36
Typ úkolu: Domácí úkol
Přidáno: 15.01.2026 v 18:10
Shrnutí:
Práce shrnuje situaci absolventů na trhu práce v ČR, regionální rozdíly, roli vzdělání, nezaměstnanost i možnosti zlepšení uplatnění mladých.
1. Úvod
Téma uplatnění absolventů na trhu práce je jedním z nejdiskutovanějších společenských problémů současnosti nejen u nás, v České republice, ale i napříč Evropou. S rostoucím počtem studentů, kteří každoročně ukončují své středoškolské, vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání, je nezbytné sledovat, jak úspěšně a rychle se dokážou začlenit do pracovního života. Přechod ze školního prostředí do zaměstnání totiž znamená nejen osobní start do dospělosti, ale má zároveň zásadní dopad na celkovou ekonomiku a stabilitu společnosti. Míra nezaměstnanosti absolventů je významným barometrem kvality vzdělávacího systému i jeho schopnosti reagovat na požadavky trhu práce.Situace absolventů při vstupu do zaměstnání je stále tématem zájmu odborníků, politiků i široké veřejnosti. Diskutuje se například problematika dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí, efektivita rekvalifikačních kurzů nebo regionální rozdíly v možnostech uplatnění absolventů. V této eseji se zaměřím na vysvětlení pojmů, které s problematikou absolventů na trhu práce souvisejí, představím situaci absolventů v České republice v širším kontextu, nabídnu konkrétní údaje z kraje, kde je problematika zvlášť aktuální – na příkladu Úřadu práce Ostrava, a nakonec navrhnu možnosti, jak situaci dále zlepšovat.
2. Základní pojmy
Aby byla následující analýza srozumitelná a přesná, je důležité nejprve vymezit základní pojmy, se kterými budeme dále pracovat.2.1 Trh práce
Trh práce představuje dynamický prostor, ve kterém se setkává nabídka pracovních sil s poptávkou zaměstnavatelů po práci. Je charakterizován řadou vlivů, zejména jeho pružností, sezónními výkyvy a cyklickými změnami v závislosti na ekonomickém cyklu (například v období recese je vyšší nezaměstnanost). Absolventi jsou skupinou, na kterou má situace na trhu práce specifický dopad. Jejich hlavní nevýhodou je často absence praxe, někdy i nedostatečné znalosti o reálných požadavcích zaměstnavatelů.2.2 Absolvent
Za absolventa je považována osoba, která ukončila studium na střední škole, vyšší odborné škole či vysoké škole a teprve vstupuje na trh práce. Specificitou této skupiny je, že často poprvé hledají zaměstnání a většinou nemají delší pracovní zkušenost nebo praxi v oboru. Tito mladí lidé jsou proto nejzranitelnější částí populace na trhu práce, hůře zvládají konkurenci zkušených pracovníků a mohou se stát snadno obětí tzv. generační nezaměstnanosti.2.3 Celkový počet nezaměstnaných absolventů
Statistika nezaměstnanosti absolventů je důležitým ukazatelem stavu trhu práce. Český statistický úřad každoročně monitoruje podíl nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných. V posledních letech lze pozorovat mírný pokles, nicméně regionální rozdíly a obory s přebytkem absolventů zůstávají problémem.2.4 Nově nezaměstnaní absolventi
Jako nově nezaměstnaní jsou evidováni ti absolventi, kteří se po skončení školy poprvé dostali do evidence úřadu práce. Tento ukazatel je významný zejména proto, že signalizuje aktuální nárazové problémy při uplatnění nových ročníků absolventů a stav českého pracovního trhu na začátku jejich kariéry.2.5 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ)
Aktivní politika zaměstnanosti je souhrnem opatření a nástrojů, které stát využívá ke snižování nezaměstnanosti. Patří sem například rekvalifikační kurzy, programy veřejně prospěšných prací, podpora praxí a stáží nebo dotace zaměstnavatelům, kteří zaměstnají osoby z rizikových skupin – včetně absolventů a mladistvých. APZ sehrává v procesu začlenění absolventů na trh práce klíčovou roli.3. Trh práce a mladiství
Za mladistvé na trhu práce jsou považovány osoby ve věkové kategorii 15–18 let, které často vstupují do zaměstnání přímo po ukončení základní školy nebo po učebním oboru. Jejich postavení na trhu práce je komplikovanější nejen kvůli věkovým omezením daným zákonem, ale také kvůli malým pracovním zkušenostem a omezené nabídce volných míst vhodných pro tuto skupinu.Podle zákoníku práce je zaměstnávání mladistvých spojeno s jistými omezeními, například kratší pracovní dobou a zákazem některých druhů prací. V důsledku toho mají mladiství ještě vyšší riziko nezaměstnanosti než běžní absolventi a jsou často odkázáni na podporu státu i rodiny. Aktivní politika zaměstnanosti se snaží tuto zranitelnou skupinu cíleně podporovat, například programy "První pracovní zkušenost" či individuální poradenství a stáže.
4. Absolventi v ČR
Podle dat Českého statistického úřadu je situace absolventů na trhu práce v posledních letech relativně stabilní, ovšem vykazuje několik rizikových oblastí. V roce 2023 bylo registrováno přibližně 15 tisíc nezaměstnaných absolventů, přičemž jejich počet kulminuje každoročně po letních prázdninách, kdy většina studentů ukončí studium.Regionálně jsou značné rozdíly – například v Praze a Brně je nabídka pracovních míst bohatá a nezaměstnanost absolventů relativně nízká, zatímco v Moravskoslezském či Ústeckém kraji je začlenění na trh práce náročnější. Nejvyšší rizikovost nezaměstnanosti je v oborech s nízkou mírou poptávky, jako jsou například některé humanitní či umělecké obory, naopak v technických a zdravotnických profesích najdou absolventi práci obvykle velmi rychle.
Důležitým faktorem je typ dosaženého vzdělání. Ze statistik Úřadu práce vyplývá, že nezaměstnanost je nejvyšší mezi absolventy základních škol, následována absolventy učňovských oborů bez maturity. Naopak vysokoškoláci, zejména technických a IT oborů, mají dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti.
5. Úřad práce Ostrava (ÚPO)
Moravskoslezský kraj a zejména město Ostrava dlouhodobě patří k oblastem se zvýšenou mírou nezaměstnanosti absolventů. Úřad práce Ostrava tak představuje zajímavý regionální ukazatel a významný prvek v systému podpory mladých lidí na vstupu na trh práce.5.1 Počet nezaměstnaných absolventů podle délky evidence
Důležitým měřítkem úspěšnosti integrace absolventů je délka, po kterou zůstávají v evidenci Úřadu práce. Podle údajů z roku 2023 bylo v Ostravě do 3 měsíců po ukončení školy zaměstnáno přibližně 50 % absolventů, do 6 měsíců pak přes 70 %. Ukazuje se však, že určité procento zůstává v evidenci i přes 12 měsíců. Tyto údaje signalizují nutnost individuální podpory, zejména u dlouhodobě nezaměstnaných.5.2 Počet nezaměstnaných absolventů podle dosaženého vzdělání
Statistiky Úřadu práce Ostrava potvrzují obecný trend – s rostoucí úrovní vzdělání klesá míra nezaměstnanosti. Nejhorší situace je u absolventů základních škol, kteří se obtížně začleňují na trh. Příkladem úspěšné politiky je motivování žáků k volbě technických oborů, kde je poptávka největší.6. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Pro úspěšné začlenění absolventů na trh práce je klíčová rozvinutá a flexibilní aktivní politika zaměstnanosti:- Rekvalifikace a kurzy – nabízejí možnost získat nové dovednosti podle aktuálních potřeb trhu (například kurzy programování, sváření, účetnictví). - Dotace zaměstnavatelům – stát nabízí finanční příspěvky zaměstnavatelům, kteří přijmou absolventy, hlavně v regionech s vyšší nezaměstnaností. - Podpora zaměstnávání mladistvých a dlouhodobě nezaměstnaných – například programy „Absolventská praxe“. - Odborné stáže a praxe – školy často spolupracují se zaměstnavateli prostřednictvím povinných či dobrovolných stáží (například v technických nebo zdravotnických oborech).
Podle statistik MPSV míra úspěšnosti absolventů, kteří absolvovali rekvalifikační kurz spojený s praxí, dosahuje až 70 %. Pro další zvýšení efektivity se doporučuje lepší provázanost škol a firem, pružnější reakce na strukturální změny na trhu práce a větší motivace k rekvalifikacím u mladých lidí.
7. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou
Roku 2023 bylo v některých oborech až třikrát více absolventů než volných pracovních míst (příkladem jsou některé humanitní obory), zatímco technické profese hlásí dlouhodobý nedostatek pracovních sil. Tato nerovnováha je důsledkem strukturálních změn v ekonomice, ne vždy přizpůsobené nabídky vzdělávacích institucí a regionálních rozdílů. Výsledkem bývá také demotivace absolventů a v jistých případech i tzv. „odborná degradace“, kdy vysokoškoláci přijímají málo kvalifikovanou práci.Jedním z řešení je posílení kariérního poradenství na školách, lepší informovanost studentů o aktuálních požadavcích trhu, a také vyšší flexibilita vzdělávacích programů, která by reagovala na změny v ekonomice.
Ohodnoťte:
Přihlaste se, abyste mohli práci ohodnotit.
Přihlásit se