Analýza využití půdy vzhledem k agroekologickým podmínkám v Kroměříži

Tato práce byla ověřena naším učitelem: 15.01.2026 v 17:51

Typ úkolu: Slohová práce ze zeměpisu

Přidáno: 15.01.2026 v 17:08

Analýza využití půdy vzhledem k agroekologickým podmínkám v Kroměříži

Shrnutí:

Práce analyzuje, jak přírodní podmínky ovlivňují využití půdy v okrese Kroměříž a možnosti udržitelného zemědělství v regionu. 🌱

Analýza využití půdy ve vztahu k agroekologickým podmínkám v okrese Kroměříž

I. Úvod

Cílem této eseje je komplexně analyzovat vztah mezi přírodními (agroekologickými) podmínkami a současným využitím půdy v okrese Kroměříž, který patří k významným zemědělským regionům Zlínského kraje, a tím i celé České republiky. Znalost těchto vztahů je zásadní nejen pro efektivní a udržitelné zemědělské hospodaření, ale rovněž pro dlouhodobou ochranu krajiny, půdy a biodiverzity. Význam agroekologie neustále roste zejména v souvislosti s klimatickou změnou, zvyšujícími se nároky na produkci zdravých potravin a tlakem na šetrné zacházení s půdou, což se odráží také v současných vzdělávacích i výzkumných trendech (srov. Lhotský, 2019).

V úvodu představím klíčové motivace pro zkoumání daného území – tedy specifický význam Kroměřížska v zemědělství, aktuální environmentální hrozby i potenciál regionu k udržitelnému rozvoji. Struktura práce zahrnuje popis přírodních podmínek, základní pojmy agroekologie, detailní charakteristiku geologických, klimatických a hydrologických faktorů, půdního pokryvu či biogeografie a následnou geografickou analýzu využití půdy. V závěru je uveden slovník použitých pojmů, přehled literatury a přílohy s mapovými a datovými výstupy.

II. Charakteristika přírodních podmínek v okrese Kroměříž

Okres Kroměříž leží ve střední části Moravy v severozápadní části Zlínského kraje. Na severozápadě hraničí s Olomouckým krajem (okresy Přerov a Prostějov), na východě se Zlínem a na jihu s Uherskohradišťskem. Rozkládá se na ploše přibližně 799 km² a jeho sídelní strukturu ovlivňuje jak městská zástavba (Kroměříž, Holešov, Bystřice pod Hostýnem), tak venkovská krajina.

Krajinný reliéf je různorodý. Severní a centrální část okresu tvoří úrodná Hanácká nížina s převažujícími rovinami až mírnými pahorkatinami (nadmořská výška 180–250 m n. m.). Jižním směrem přechází území do členitější oblasti Chřibů a Hostýnských vrchů, jejichž výšiny dosahují až 600 m n. m. Typickými ekosystémy jsou polní kultury, remízky, mokřady, lužní lesy podél řeky Moravy a chráněné oblasti – například CHKO Chřiby, významné i z hlediska ochrany krajinného rázu a biodiverzity.

III. Základní vymezení pojmů

Agroekologie je vědní disciplína na pomezí ekologie a zemědělství, která se zabývá ekologicky šetrným hospodařením v krajině a udržitelnou produkcí potravin. Její zásady spočívají v respektování přirozených cyklů, zvyšování biodiverzity, minimalizaci chemických vstupů a ochraně půdního a vodního bohatství. Agroekologie dnes díky výzkumům Mendelovy univerzity nebo Ústavu zemědělské ekonomiky a informací získává stále větší význam (Čermák et al., 2020).

Půdní pokryv označuje aktuální typ a charakter půdy v krajině. Rozlišujeme např. zemědělskou půdu (orná, louky, pastviny), lesní půdu či zastavěné plochy. Důležitými termíny jsou také agroekologické podmínky (tj. souhrn přírodních faktorů ovlivňujících úrodnost a užívání půdy – klima, půdy, voda apod.), geomorfologie (věda zkoumající tvar povrchu Země), biogeografie (rozdělení a dynamika druhového složení v krajině) či fluvizemě a černozem (dva hlavní půdní typy krajiny Hané).

V samostatné části X. Slovník užitých pojmů dále přehledně vysvětluji všechny používané pojmy.

IV. Geologický vývoj a stavba území, geomorfologické členění

Kroměřížsko patří z geologického hlediska ke dvou výrazným oblastem – mladším sedimentárním pánvím a starším vyvřelinám a usazeninám. Hanácká nížina je tvořena kvartérními naplaveninami (písky, štěrky, hlíny), které díky bohaté vláhové zásobě a obsahu živin daly vzniknout mimořádně úrodným půdám – zejména černozemím a fluvizemím (tzv. půdy záplavových rovin). Naopak jihovýchodní části (Chřiby, Hostýnské vrchy) mají složitější geologickou stavbu – jsou tvořeny flyšovými souvrstvími, vápenci a pískovci, což je předpoklad pro vznik méně úrodných půd – hnědozemí, kambizemí, místy i rankerů.

Geomorfologicky můžeme okres rozdělit především na Hanáckou pahorkatinu (polabí), Hostýnské vrchy a Chřiby. Toto členění významně ovlivňuje nejen půdní typy, nýbrž i mikroklimatické rozdíly, dostupnost vody a celkové možnosti využití krajiny pro různé formy hospodaření.

V. Klimatické poměry

Klimaticky patří Kroměříž k teplejším a sušším částem republiky. Dlouhodobý roční průměr teplot se pohybuje kolem 8,5–9,5 °C (nejvíce právě v Hané), průměrný roční úhrn srážek dosahuje v nížinných částech asi 550–600 mm, ve vrchovinách až 750 mm. Vegetační sezóna zde trvá přibližně 210 dní (srov. ČHMÚ, 2021).

Mikroklimatické rozdíly jsou způsobeny nejen nadmořskou výškou, ale i expozicí svahů a přítomností vodních toků. Teplotní inverze v kotlinách a větrné proudění v otevřené Hané mohou významně ovlivnit vegetaci i míru evapotranspirace. Z hlediska agroekologie klimatu dominují rizika sucha v letních měsících a naopak možné záplavy v oblastech blízko řeky Moravy.

VI. Hydrologická charakteristika

Hlavním tokem okresu je řeka Morava, která v minulosti podstatně formovala místní krajinu i půdní poměry. Dále zde najdeme řeky a potoky Rusava, Kotojedka, Moštěnka nebo Trnávka. Důležitou roli sehrávají i pozůstatky rybničních soustav, zbytky mokřadních biotopů a menší vodní plochy (např. rybník Roštínský).

Podzemní vody jsou značně kolísavé – záleží na geologickém podloží a vzdálenosti od hlavních toků. Nížinné části mívají hladinu podzemní vody mělčí, což je příznivé pro zemědělství, na druhou stranu zde hrozí riziko záplav při jarním tání nebo prudkých letních bouřkách. Oproti tomu vrchoviny okresu trpí častěji suchem a přítok vody zde nebývá pravidelný. Tyto hydrologické rozdíly obvykle určují, jaké plodiny lze kde pěstovat a jakým způsobem půdu využívat.

VII. Půdní pokryv

Podle půdních map (viz Příloha 1) zabírají největší rozlohu Kroměřížska černozemě – ty jsou charakteristické vysokým obsahem humusu, středně těžkou zrnitostí a výbornou schopností zadržovat vláhu. Černozemě jsou hlavní půdní základinou pro intenzivní zemědělskou výrobu – zejména pěstování obilnin (pšenice, ječmen), cukrovky, kukuřice nebo řepky.

Na východě a jihu oblasti přecházejí černozemě v hnědozemě a hnědé lesní půdy (kambizemě), které jsou vhodné zejména pro smíšené zemědělství a sadovnictví, i když už nedosahují takové úrodnosti. V záplavových rovinách podél Moravy vznikly fluvizemě – velmi cenné, ale náchylné na přemokření, takže se zde uplatňují hlavně pícniny, zelenina, kukuřice nebo ovocné dřeviny. Problematiku představuje eroze (zejména větrná či vodní), místní degradace půd úbytkem organické hmoty a bodové znečištění pesticidy a hnojivy (srov. Bílý, 2017).

VIII. Biogeografická charakteristika

Krajinnou pokrývku okresu tvoří především intenzivně obdělávaná pole, menší zbytky smíšených i listnatých lesů (včetně významných komplexů v Chřibech a Hostýnských vrších), lužní enklávy podél Moravy a roztroušené remízky a meze, které mají vysoký význam pro zachování krajinné diverzity i ekosystémových služeb (například opylovačů, dravců aj.).

Fauna regionu je negativně ovlivněna fragmentací biotopů i intenzifikací zemědělství, přesto zde přežívají chránění živočichové jako čáp bílý, blatnice skvrnitá nebo různé druhy dravých ptáků. Chráněná území (například přírodní rezervace Záhlinické rybníky, CHKO Chřiby, přírodní památky) poskytují nezbytnou ochranu zbytkům přirozených společenstev a podporují trvale udržitelnou krajinnou mozaiku.

IX. Geografická analýza agroekologických podmínek ve vztahu k využití půdy

Zemědělská půda pokrývá v Kroměřížsku přibližně 70 % rozlohy, s převahou orné půdy (více než 60 %), na kterou navazují trvalé travní porosty a sady. Lesní pozemky pokrývají okolo 20 %, zastavěné oblasti (města, vesnice, silniční síť) asi 10 %. Z dostupných land use map a statistických dat ČSÚ vyplývá, že Hanácká nížina vykazuje nejvyšší intenzitu agrárního využití, především obilninami, cukrovkou a olejninami (Příloha 2).

Agroekologický potenciál okresu je vysoký, s vynikajícími podmínkami pro intenzivní produkci v nížinné oblasti a diverzifikované zemědělství či lesnictví ve vysočinách. Z hlediska udržitelnosti by však měla být pozornost věnována ochraně půdní úrodnosti (obnova organické hmoty, šetrné střídání plodin), prevenci eroze, revitalizaci remízků a klasických krajinných prvků. Moderní trendy – jako ekologické zemědělství, agrolesnictví či biozahradnictví (viz úspěšná ekofarma Hostětín) – zde nacházejí reálné uplatnění, které je důležité z hlediska přizpůsobení se změně klimatu i ochraně vody a půdy.

Významnou roli sehrávají dotační programy SZIF či opatření v rámci společné zemědělské politiky EU, které podporují environmentálně citlivé hospodaření, což se v některých obcích (Morkovice, Chropyně) již v praxi projevuje (viz Příloha 3 – případová studie ekologické farmy).

X. Slovník užitých pojmů

- Agroekologie: věda propojující ekologii a zemědělství; usiluje o udržitelné hospodaření s krajinou. - Geomorfologie: věda studující tvar a vývoj zemského povrchu. - Fluvizemě: půdy záplavových rovin, bohaté na živiny, avšak náchylné na přemokření. - Černozem: nejúrodnější půda, výskyt zejména v nížinách, vysoký obsah humusu. - Hydrologie: věda zabývající se vodou v krajině, jejím oběhem a výskytem. - Eroze: nechtěný odnos půdních částic větrem nebo vodou. - Land use: aktuální způsob využití ploch v krajině (pole, les, sídliště atd.). - Biodiverzita: druhová a genetická rozmanitost organismů v určitém území.

XI. Použitá literatura

1. Bílý, K. (2017). Krajina Hané: geografie a půdy. Vyd. Univerzita Palackého Olomouc. 2. Čermák, P. et al. (2020). Agroekologie, principy a metody. Brno: Mendelova univerzita. 3. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). (2021). Klimatická data pro Zlínský kraj. 4. Lhotský, J. (2019). Zemědělství a půda v krajině: Historie a současnost Hané. Olomouc: Muzeum Hané. 5. Český statistický úřad (ČSÚ). (2023). Statistická ročenka okresu Kroměříž. 6. SZIF. (2023). Programy pro udržitelné zemědělství a ochranu krajiny.

XII. Přílohy

Příloha 1: Půdní mapa okresu Kroměříž s vyznačením hlavních typů (zdroj ÚZPI, 2021).

Příloha 2: Graf: Struktura využití půdy v okrese Kroměříž podle kategorií (orná půda, louky, lesy, sídla; data k roku 2022).

Příloha 3: Případová studie: Ekofarma Hostětín – příklady aplikované agroekologie v praxi (fotografie, schéma systému hospodaření).

---

*V případě potřeby lze podrobnosti o přílohách, statistických údajích či vizualizacích vyžádat dle konkrétních požadavků výuky (např. maturitní prezentace, seminární projekt).*

Ukázkové otázky

Odpovědi připravil náš učitel

Jak agroekologické podmínky ovlivňují využití půdy v Kroměříži?

Agroekologické podmínky určují, jaké plodiny lze pěstovat a jakým způsobem je půda využívána. V Kroměříži se díky úrodným půdám a příznivému klimatu daří zejména intenzivnímu zemědělství.

Jaké jsou hlavní typy půd v okrese Kroměříž a jejich význam?

Hlavní typy půd v Kroměříži jsou černozemě a fluvizemě s vysokou úrodností, vhodné pro pěstování obilnin, cukrovky a kukuřice. Na okrajích převládají méně úrodné hnědozemě a kambizemě.

Jak klimatické podmínky ovlivňují zemědělskou produkci v Kroměříži?

Teplé a sušší klima s dlouhou vegetační sezónou umožňuje intenzivní pěstování plodin. V nížinách hrozí sucho, zatímco v okolí řeky může dojít k záplavám.

Jaká je struktura využití půdy v okrese Kroměříž dnes?

Zemědělská půda tvoří přibližně 70 % rozlohy, lesy 20 % a zastavěné plochy 10 %. Převládá orná půda, na ní navazují louky, sady a menší lesní celky.

V čem je význam agroekologie pro využití půdy v Kroměříži?

Agroekologie podporuje udržitelné hospodaření, ochranu biodiverzity a prevenci eroze. Přináší šetrné postupy pro dlouhodobou úrodnost a ochranu krajiny.

Napiš za mě slohovou práci ze zeměpisu

Tagi:#agroekologie #využitípůdy #kroměříž