Želvy: Starodávní plazi a jejich význam v přírodě
Tato práce byla ověřena naším učitelem: 14.01.2026 v 18:15
Typ úkolu: Slohová práce
Přidáno: 14.01.2026 v 17:46
Shrnutí:
Želvy jsou starobylí plazi s rozmanitými druhy a významnou ekologickou i kulturní rolí. Jsou ohrožené a zaslouží si naši ochranu. 🐢
Želvy: Fascinující obyvatelé naší planety
Úvod
Věděli jste, že želvy obývají naši planetu již více než 200 milionů let, tedy mnohem déle než dinosauři, kteří dávno vymřeli? Tito tichý plazi, zpravidla charakteristicky pomalí a opatření tvrdým krunýřem, přežili mnohé zemské katastrofy a představují jeden z nejstarších žijících živočišných rodů. Želvy můžeme nalézt v různých částech světa – na suchu i ve vodě, v tropech i mírném pásmu, včetně České republiky. Želvy nejsou jen obyčejní plazi. Zastávají výjimečné místo ve svých ekosystémech, ovlivňují potravní řetězec, a mnohdy se staly také významným kulturním či duchovním symbolem řady národů. S jejich pomalostí bývají spojovány různé příměry a bajky, jak to známe například z české pověsti Dlouhý, Široký a Bystrozraký, nebo ze slavné Ezopovy bajky „Želva a zajíc“, která se často cituje i ve škole.V této práci se zaměřím na to, kdo a co vlastně želvy jsou, jaké existují druhy a rozdíly v jejich způsobu života, jak je stavěno jejich tělo, jak se vyvíjejí mláďata a představím také některé významné zástupce želv, včetně druhů, které žijí u nás nebo v naší blízkosti. Zvláštní pozornost budu věnovat jejich významu v přírodě i lidské kultuře a nevynechám ani otázky přežití a ochrany těchto živočichů.
Rozdíly mezi želvami
Želvy tvoří skutečně rozmanitou skupinu. Hlavně je můžeme rozdělit na tři základní skupiny podle místa, kde žijí:- Suchozemské želvy (testudinidae) - Sladkovodní želvy (emydidae, geoemydidae aj.) - Mořské želvy (chelonidae)
Každá tato skupina se odlišuje nejen svým prostředím, ale také vzhledem, chováním a způsobem života.
Životní prostředí
- Suchozemské želvy: Obývají obvykle sušší krajiny, stepi, polopouště a někdy i okraje lesů. Jeden z nejznámějších zástupců je například želva stepní, která patří mezi mazlíčky i v České republice. - Sladkovodní želvy: Najdeme v rybnících, jezerech, řekách a pomalu tekoucích vodách. U nás je typickým zástupcem želva říční (Emys orbicularis), která je naším jediným původním druhem. - Mořské želvy: Žijí v oceánech a jejich život je spjatý s dlouhými cestami napříč světovými moři.Rozdíly v chování a stavbě těla
- Pohyb: Suchozemské želvy se pohybují pomalu, mají silné, sloupovité nohy, zatímco vodní a mořské želvy mají končetiny přeměněné na ploutve či veslovité nohy, které jim umožňují rychlý pohyb ve vodě. - Strava: Suchozemské želvy jsou většinou býložravé, naopak sladkovodní a mořské často přijímají i živočišnou potravu (ryby, korýši, slimáci). - Způsob obrany: Všechny želvy se mohou částečně nebo zcela schovat do svého krunýře. U mořských želv je krunýř méně oblý a víc zploštělý, což usnadňuje plavání. - Krunýř: Suchozemské želvy mají mohutný, vysoký krunýř, naopak mořské želvy plochý krunýř pro lepší pohyb ve vodě. Barva a tvar často pomáhá maskovat želvu před predátory. - Délka života a růst: Obecně suchozemské želvy rostou a žijí déle (některé více než 100 let), zatímco mořské a sladkovodní mají kratší život, ale často se rychleji vyvíjejí.Tabulka rozdílů:
| Druh | Prostředí | Krunýř | Končetiny | Strava | Délka života | |--------------|-----------------|----------------|------------------|----------------|--------------| | Suchozemské | step, polopoušť | vysoký, kupolovitý | silné nohy | býložravci | až 120 let | | Sladkovodní | rybníky, řeky | nízký, hladký | plovací blány | všežravci | 30–50 let | | Mořské | oceány | plochý, hladký | ploutve | masožravci | 40–80 let |
Fyziologie želv
Zajímavostí je, jak se želvy během milionů let přizpůsobily životu v různých prostředích. Jejich stavba těla je unikátní mezi plazy.Stavba těla
- Krunýř se skládá ze dvou částí: vrchní karapax a spodní plastron. Krunýř je tvořen zkostnatělými deskami (tzv. štítky), pod nimiž jsou žebra a páteř – ty srůstají s krunýřem do jedinečné pevné konstrukce. - Kostra je tedy neoddělitelně spojená s ochranným pancířem. - Končetiny jsou různě stavěné podle prostředí: suchozemské druhy mají silné nohy a drápy, mořské mají ploutve s prodlouženými prsty.Dýchací, oběhový a termoregulační systém
- Dýchání: Želvy dýchají plícemi. Některé druhy, například evropská želva bahenní, však dokáží doplňkově dýchat i přes sliznici hltanu a řitního otvoru pod vodou. I přesto musí vycházet k hladině pro vzduch. - Oběhový systém: Srdce želvy má tři oddíly (dva síně, jedna komora), což je typické u plazů. Tato stavba umožňuje částečné oddělení okysličené a neokysličené krve, což je výhodné při dlouhém zadržování dechu pod vodou. - Termoregulace: Jsou studenokrevní – to znamená, že svou teplotu řídí vnějšími podmínkami. V chladnu jsou pomalé, v teple naopak aktivnější.Strava a adaptace
Želvy mají na první pohled bezzubé čelisti, které vytvářejí jakýsi "zobák". Jeho tvar závisí na způsobu života: - Býložravé druhy mají plochý zobák vhodný na rozmělnění rostlin. - Masožravé druhy mají ostrější hrany pro řezání masa a hmyzu.Rozmnožovací orgány a smysly
- Rozmnožovací soustava je pro samce a samice mírně odlišná, samci mají delší ocas s pářícím orgánem, samice větší plastron ke snášení vajec. - Smysly: Mají velmi dobře vyvinutý čich (hledání potravy, partnera), zrak je přizpůsoben vodnímu i suchozemskému prostředí, hmat je citlivý na spodu krunýře i na nohách. Sluch je slabý, ale vnímají vibrace.Mláďata
Rozmnožování želv je pro mnoho žáků fascinující kapitolou.Kladení vajec a inkubace
- Želvy kladou vejce do jam, které vyhrabou v písku nebo měkké půdě (u nás to může být např. písek na břehu rybníka). - Počet vajec se liší od druhu – některé želvy snesou jen několik, jiné desítky vajec. - Vaječná inkubace trvá obvykle 2–3 měsíce, v závislosti na druhu a okolní teplotě.Vývoj a vylíhnutí
- Vajíčka se vyvíjejí samostatně. Většinou platí, že samice želvy neopouští s vajíčky žádné hlídky – mláďata rostou bez rodičovské péče. - Po vylíhnutí se malí želváci vyhrabou z písku a snaží se co nejrychleji dostat do bezpečí (vodní druhy k vodě, suchozemské do vegetace). - První dny života jsou pro mláďata velmi riskantní – jsou ohrožena predátory (lišky, ptáci, ale i člověk), počasím nebo lidskou činností.Dospívání
- Želvy rostou pomalu a dospívají často až po několika nebo desítkách let. Například želva říční se dožívá dospělosti nejdříve v 10 letech. - Například u želvy obrovské dosahuje pohlavní dospělosti až kolem 30-40 let, což je extrém mezi živočichy!Přírodopisné dokumenty často ukazují dramatické okamžiky vylíhnutí mořských želviček – jen malý zlomek z nich se dožije dospělosti, přestože matka naklade stovky vajec.
Zástupci
Abychom pochopili rozmanitost rodu želv, podíváme se na konkrétní zástupce napříč světem i Českou republikou.Významné druhy a jejich prostředí
- Želva říční (Emys orbicularis): Jediný původní druh v ČR. Malá, tmavě zbarvená, žije ve stojatých i pomalu tekoucích vodách. Je citlivá na znečištění vody a úbytek biotopů. - Želva zelenavá (Chelonia mydas): Velká mořská želva, který patří mezi nejznámější – je důležitým článkem mořských ekosystémů, mj. napomáhá udržovat zdravé korálové útesy tím, že spásá řasy. - Želva obrovská (Geochelone gigantea, také želva sloní): Z Galapág a Seychel. Dosahuje délky přes metr a váhy přes 200 kg. Známá velmi vysokým věkem – některé exempláře se dožijí i 180 let. - Želva bahenní (Mauremys caspica): Typická pro východ od ČR, ale výjimečně se objevuje i u nás. - Želva stepní (Testudo horsfieldii): Oblíbený domácí mazlíček v ČR, pochází ze stepí a polopouští střední Asie.Ohrožení a ochrana
Většina druhů želv je v současnosti ohrožena, ať už znečištěním (zejména plasty v mořích – početné nálezy želv s plastovými sáčky v žaludku), úbytkem přirozeného prostředí, pytláctvím kvůli masu či krunýřům nebo klimatickými změnami. K ochraně přispívají projekty, jako je navracení želv do přírody (například želvy říční ve střední Evropě) nebo ochrana hnízdišť na plážích v Jihočeském kraji a v jižní Evropě.Kulturní a literární význam
Želvy mají zajímavé postavení v mytologii i umění. Například v některých starých pohádkách a pověstech jsou symbolem dlouhověkosti, moudrosti a klidu. V čínské kultuře tvoří zvíře jeden z pilířů světa, v indické legendě nesla želva na svém hřbetě svět.I v české literatuře se želvy vyskytují – například v dětských knížkách Josefa Koláře či v přírodopisných povídkách Jiřího Hanzelky. Zcela osobité místo mají v bajkách a pověstech, kde často zvítězí pomalost a rozvážnost nad ukvapeností.
Závěr
Želvy jsou bezesporu fascinující tvorové. Ač vypadají nenápadně a žijí často v ústraní, tvoří nezastupitelnou část rozmanité přírody – bez rozdílu, zda jde o naše české želvy říční, impozantní mořské želvy v oceánech nebo desítky malých suchozemských druhů v tropech. Každý už při školním výletě do zoo viděl, jak pomalá želva přežívá a jak pečlivě reaguje na okolí – i to nám připomíná důležitost trpělivosti a vytrvalosti.Význam želv v přírodě je velký: přispívají k udržení zdravých biotopů, jsou potravou pro řadu živočichů, pomáhají kontrolovat výskyt některých druhů. Pro člověka jsou inspirací, ale i odpovědností. Bohužel právě lidská činnost jim dnes nejvíce škodí.
Zamysleme se proto, co pro želvy a ostatní chráněné druhy můžeme sami udělat. Můžeme se zapojit do ekologických projektů, podpořit záchranné stanice nebo alespoň respektovat přírodu na našich cestách. Každý krok směrem k ochraně želv se počítá – abychom se i za dalších sto let mohli kochat krásou těchto dávných tvorů, kteří stále kráčí (či plavou) svým klidným tempem po naší planetě.
---
*Vědění o želvách se neomezuje jen na přírodopisné učebnice, ale téma je součástí širšího kulturního povědomí i morálního poselství, k němuž nás vybízejí bajky i tradice. Kdo chce poznat svět, měl by zaměřit svůj pohled právě i na tak trpělivé a nenápadné tvory, jako jsou želvy.*
Ohodnoťte:
Přihlaste se, abyste mohli práci ohodnotit.
Přihlásit se