Adam Smith a David Ricardo: srovnání jejich ekonomických teorií
Tato práce byla ověřena naším učitelem: 16.01.2026 v 21:00
Typ úkolu: Slohová práce
Přidáno: 16.01.2026 v 20:25
Shrnutí:
Porovnejte Adam Smitha a Davida Ricarda: srovnání jejich ekonomických teorií ukáže klíčové rozdíly, teorii hodnoty, dělbu práce a dopady na současnou politiku.
„Učení Adama Smitha a Davida Ricarda“
Autor: Jan Novák Předmět: Ekonomie – základy ekonomického myšlení Vyučující: doc. Ing. Petr Svoboda, CSc. Datum odevzdání: 14. června 2024---
Úvod
V dnešním světě globální ekonomiky, kde otázky volného obchodu, nerovnosti a státních zásahů opět nabývají na významu, stále čerpáme inspiraci z myšlenek dvou zakladatelských osobností klasické ekonomie – Adama Smitha a Davida Ricarda. Ačkoli se jejich základní práce objevily již na konci 18. a počátku 19. století, jejich teoretické konstrukce jsou živou součástí současných diskusí o směřování hospodářské politiky. Cílem této eseje je ukázat, že Smith a Ricardo sice stavěli na podobných základech trhu a práce, avšak jejich přístup k otázkám distribuce, hodnoty či veřejného zájmu se výrazně liší a ovlivňuje i dnešní politickou debatu.Práce postupně rozvine kontext jejich tvorby, hlavní myšlenkové koncepty, klíčové rozdíly i vzájemný vliv a nabídne kritický pohled na jejich teorie v konfrontaci s moderní realitou. V závěru budou shrnuty jejich aktuální implikace s důrazem na otázky, které zůstávají předmětem současného výzkumu.
Kontext a metodologické východisko
Smithovo i Ricardovo ekonomické myšlení vznikalo v období výrazných společenských i ekonomických proměn. Anglie koncem 18. století zažívala průmyslovou revoluci, která proměňovala strukturu společnosti i výroby: manufaktury se rozšiřovaly, zemědělská produkce postupně ztrácela dominanci a do popředí vstupoval obchod, inovace i námezdní práce. Politicky Anglií zmítaly debaty o obchodních bariérách (např. zákony o obilí – slavné Corn Laws), které chránily domácí producenty, avšak vedly k vyšším cenám potravin a sporům o spravedlivé rozdělení bohatství.Oba autoři pracovali metodou logického usuzování a abstraktních modelů. Tato deduktivní metodologie byla v jejich době novinkou: místo pouhého shromažďování faktů (běžné v merkantilistických traktátech) kladli důraz na hledání hlubších zákonitostí, např. vztahu mezi prací a hodnotou nebo dopady dělbě práce. Je třeba mít na paměti, že jejich argumentace byla často normativní – tedy navrhovali žádoucí směřování či etická vodítka, nikoliv pouze popisovali existující stav.
Ekonomické teorie byly tehdy – a v mnohém zůstávají i dnes – nejen vědeckým podkladem hospodářských politik, ale také podhoubím společenských sporů: otázka ochrany trhu versus volného obchodu, role státu, zdanění a spravedlnost ve společnosti jsou příkladem trvalých témat (viz diskuse o zákonech o obilí či rozšiřování vzdělání v českých zemích 19. století).
---
Adam Smith: Klíčové myšlenky
Hlavní díla a orientace
Nejzásadnější Smithova díla jsou *The Theory of Moral Sentiments* (1759) a *An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations* (1776), často zkracované jako *Bohatství národů*. Právě posledně jmenované dílo položilo základy klasické ekonomické analýzy trhu, výroby a rozdělení.Dělba práce
Za jeden z největších přínosů Smitha bývá považována jeho analýza dělby práce. Svým známým příkladem z výroby špendlíků ukazuje, jak rozdělení úkolů mezi specializované pracovníky (např. jeden táhne drát, druhý jej stříhá, třetí brousí hroty) dokáže výrazně zvýšit výslednou produktivitu. Nejde přitom jen o úsporu času a energii – vzniká prostor pro rozvoj inovací a efektivního užívání dovedností. Smith však upozorňuje i na omezení přílišné specializace – nerozvinutý pracovník se může stát „tupým“ (srov. jeho úvahy o nutnosti podporovat obecné vzdělání, *Bohatství národů*, kniha V).Historicky lze ilustrovat Smithovo pojetí dělby práce na rozvoji českých textilních manufaktur v 19. století (např. ve Vratislavicích nad Nisou). Specializace na různé fáze výroby umožnila regionům růst bohatství i konkurenceschopnosti.
Neviditelná ruka trhu
Slavný koncept „neviditelné ruky“ popisuje, jak individuální sledování vlastního prospěchu v rámci trhu může vést – působením konkurence a cenového mechanismu – k obecnému blahu společnosti, i když to nebylo úmyslem samotných aktérů (*Bohatství národů*, kniha IV). Smith zde však není přesvědčeným apologetem laissez-faire: opakovaně uvádí situace, kdy selhání trhu, externality či selhání v oblasti vzdělání a veřejných statků vyžadují zásah státu.Tržní a přirozená cena
Smith odlišuje „tržní cenu“, která kolísá podle nabídky a poptávky, a „přirozenou cenu“, ke které se ceny v dlouhém období sbližují díky konkurenci. Přirozená cena je podle Smitha součtem nákladů na práci, kapitál (zisk) a půdu (renta). Tím buduje základ moderní teorie cen, i když ještě primárně předpokládá jednoduchost trhů.Z českého pohledu lze Smithovu analýzu tržních cen spojit s vývojem cen obilí v habsburském impériu po uvolnění roboty – ceny začaly více reagovat na nabídku a poptávku, což zvýhodnilo efektivnější podnikatele a regiony.
Morální rozměr ekonomie
Smith byl nejen ekonomem, ale také filozofem mravnosti. Ve svém prvním díle rozebírá, jak naše sympatie k druhým a pocit spravedlnosti formují společenský rámec, v němž může dobře fungovat trh. Kritizuje chladné sledování zisku, pokud vede k úpadku mravnosti, a považuje stát za strážce spravedlnosti a vzdělání. V českém kontextu to připomíná snahu Františka Ladislava Riegra o propojení národohospodářství s morální výchovou.Stát a veřejné instituce
Konečně, Smith zastává názor, že stát se má aktivně podílet na zajištění spravedlnosti, bezpečnosti a poskytování veřejných statků – silnic, škol a základního vzdělání. Netvoří tak pouze teoretický rámec, ale zároveň nabízí konkrétní doporučení pro politiku.---
David Ricardo: Klíčové myšlenky
Hlavní dílo a orientace
David Ricardo publikoval své zásadní dílo *On the Principles of Political Economy and Taxation* v roce 1817. Tato práce systematizuje a rozšiřuje „klasickou“ ekonomii, zejména co se týče otázek hodnoty, distribuce a zahraničního obchodu.Teorie srovnávacích výhod
Nejznámějším Ricardovým přínosem je teorie srovnávacích výhod. Zatímco Smith tvrdil, že mezinárodní obchod je výhodný pro ty, kdo vyrábějí levněji („absolutní výhoda“), Ricardo ukazuje, že obchod se vyplatí i tehdy, když jedna země dokáže vyrábět vše efektivněji než druhá. Důležitá je relativní výhoda – to, v čem je daná země nejlepší vzhledem ke svým alternativním nákladům.Příklad: Řekněme, že Anglie vyrobí během týdne 1 jednotku sukna nebo 2 jednotky vína, zatímco Portugalsko vyrobí 3 jednotky vína nebo 2 sukna. I když Portugalsko je celkově produktivnější, vyplatí se oběma zemím specializovat: Portugalsko na víno, Anglie na sukno – a výsledný obchod zvýší celkový blahobyt (Ricardo, 1817).
V českém kontextu myšlenka srovnávacích výhod ovlivňovala například diskusi mezi příznivci rakousko-uherských celních unií a advokáty protekcionismu (Julius Grégr).
Teorie renty půdy
Ricardo dále formuluje teorii renty, důležitou zejména pro agrární Anglii 19. století. Renta zde znamená platbu za užívání půdy, která vzniká z rozdílů v úrodnosti pozemků – nejméně úrodná obdělávaná půda neurčuje rentu, zatímco ostatní ji dostávají podle rozdílu výnosu. Tato teorie vysvětlovala, proč cena chleba stoupala spolu s růstem populace a nutností využívat méně úrodné pozemky. Odezvu nacházíme i v českých zemích, kde se s narůstající urbanizací a přesunem obyvatel do měst znovu otevíraly otázky pozemkové renty a systémy daní pro šlechtu.Práce jako zdroj hodnoty
Ricardo přebírá Smithovu teorii hodnoty založené na práci, avšak mnohem důsledněji ji rozpracovává: hodnota výrobku se podle něj odvíjí od množství práce potřebné k jeho produkci, nikoliv od subjektivních preferencí (jak rozvinula pozdější marginalistická škola). Omezujícím faktorem však je, že tato teorie nevysvětluje hodnotu statků, které nejsou výsledkem práce – příkladem mohou být limitované přírodní zdroje.Distribuce: mzdy, zisky, renta
Ricardova ekonomie je orientována na analýzu rozdělení důchodů mezi tři hlavní skupiny: vlastníky půdy (renta), podnikatele (zisk) a pracovníky (mzda). Argumentuje, že růst renty na úkor zisku snižuje pobídky pro investice a následně zpomaluje ekonomický růst. Právě debata o Corn Laws v Anglii znásobila Ricardovy argumenty proti ochranářskému zákonodárství, které zvýhodňovalo vlastníky půdy na úkor průmyslu a spotřebitelů.Politická ekonomie a politika
Ricardo se angažoval i jako poslanec (například při boji za zrušení Corn Laws). Zastával názor, že svobodné obchodní vztahy přinášejí prospěch všem zúčastněným, kritizoval zdanění spotřeby a prosazoval daňové reformy, které by méně zatěžovaly výrobce.---
Komparativní analýza Smitha a Ricarda
Společné základy
Oba autoři kladou důraz na práci jako nositelku hodnoty, vidí hospitality trhu v koordinaci individuálních i společenských zájmů a umožňují analytický pohled na růst bohatství společností. Staví se proti merkantilistickému akcentu na hromadění zlata a podporují volný obchod.Hlavní rozdíly
- Společensko-etický rámec: Smith je více filozofem společnosti; zdůrazňuje morální rozměr ekonomie, povinnost vzdělávat a pečovat o občanskou společnost. - Formální systematičnost: Ricardo se soustředí na analytické modely rozdělení a hodnoty, například se srovnávací výhodou a renty. - Hodnota: Smithova teorie hodnoty je pragmatická, smířená s výjimkami; Ricardo je přísně deduktivní, i za cenu abstrahování od komplikací skutečné ekonomiky. - Politická doporučení: Smith podporuje instituce, které minimalizují zneužití moci a posilují spravedlnost; Ricardo je ostřeji vyhraněný proti protekcionismu.Vzájemný vliv a tradice
Ricardo považoval Smitha za svého předchůdce, jehož myšlenky systematizoval a rozšiřoval. Navazovali na něj další klasici, např. John Stuart Mill i český ekonom František Ladislav Chleborád.---
Kritické hodnocení a historický posun
Silné stránky
Oba autoři vytvořili základní operační rámec pro moderní hospodářskou politiku. Dali nám jazyk trhu, hodnoty, renty a produktivity, který je základem školních i univerzitních učebnic (např. Holman, Dějiny ekonomického myšlení).Slabiny a omezení
- Teorie hodnoty práce funguje omezeně: neumí vysvětlit hodnotu vzácných statků či inovací. - Ignorují externality (např. dopad průmyslového znečištění) a veřejné statky, které dnes řeší např. otázka klimatických změn. - Abstraktnost modelů vede ke zjednodušením, která realitu zkreslují.Vliv marginalistické revoluce (Jevons, Walras, Menger) znamenal odklon od teorie hodnoty práce směrem k teoriím mezního užitku, jež umožnily ekonomům analyzovat vzácnost, preferenci i alokaci zdrojů podrobněji.
Moderní teorie (behaviorální, institucionální ekonomie) navazují na Smithovy morální úvahy i Ricardovu systematičnost, avšak přistupují k „člověku ekonomickému“ více kriticky, reflektují nejednoznačnosti rozhodování a význam institucí.
---
Aplikace na současnost
Mezinárodní obchod a globalizace
Ricardova teorie srovnávacích výhod se stala základem obchodních politik – např. česká ekonomika je od devadesátých let hluboce začleněna do dodavatelských řetězců EU. Ukazuje se však, že v praxi obchod komplikuje přesun kapitálu, specializace a politický vliv – příkladem je „race to the bottom“, kdy země snižují standardy, aby přilákaly investice.Rozdělení bohatství a mzdy
Ricardovy úvahy o distribuci jsou stále aktuální v otázkách platové nerovnosti či zdanění. V Česku to ilustruje debata o výši minimální mzdy a progresivní dani.Regulace a veřejné statky
Smithova doporučení pro investice do infrastruktury či vzdělání jsou základem státních politik, které například v ČR přispěly k růstu vzdělanosti i modernizaci městské dopravy. Dodnes argumentujeme, zda např. školství má být čistě tržní službou, či veřejnou investicí.Environmentální otázky
Zde se ukazuje slabina „neviditelné ruky“: trh sám neřeší negativní externality, jak dokazuje fenomén klimatických změn. Moderní nástroje – uhlíkové daně nebo regulace emisí – mají kořeny právě v pochopení omezení trhu skrze dopady na veřejné zájmy, nad kterými Smith i Ricardo při svém abstraktním zkoumání většinou mlčeli.---
Závěr
Smith i Ricardo zásadně ovlivnili podobu moderní ekonomie – Smith svou snahou spojit trh s morálním řádem, Ricardo svými modely distribuce a zahraničního obchodu. Ukazuje se však, že jejich důraz na sílu trhu a produktivity má svá omezení – problémy externalit, zneužití tržní síly nebo potřeba veřejných investic zůstávají i v 21. století klíčovými tématy hospodářské politiky. České i evropské zkušenosti s globalizací, tranzicí k tržnímu hospodářství, nebo ochranou životního prostředí jsou důkazem nadčasovosti i limitů jejich teorií.Další výzkum by se měl zaměřit nejen na empirické testování platnosti Ricardových teorií ve světě globalizace, ale i na roli institucí a inovací, které formují podobu moderního trhu. Ekonomická teorie není pouhou sbírkou starých textů, ale neustále se živě proměňuje v reakci na nové společenské výzvy.
---
Seznam literatury
- Smith, A. (1776). *Bohatství národů*. Praha: SNPL (český překlad). - Smith, A. (1759). *Teorie mravních citů*. Brno: Barrister & Principal. - Ricardo, D. (1817). *On the Principles of Political Economy and Taxation*. London: J. Murray. - Holman, R. (2011). *Dějiny ekonomického myšlení*. Praha: C. H. Beck. - Samuelson, P. A. (1993). *History of Economic Analysis*. Oxford: Oxford University Press. - Lipsey, R., Chrystal, K. (2011). *Ekonomie*. Praha: Grada. - Chleborád, F. L. (1875). *Souborné nauky národohospodářské*. - Archiv České národní banky: Statistika a historie českého zemědělství.---
*Poznámka: Esej využívá vlastní rozbor i sekundární literaturu pro ilustrativní a analytické účely; původní text je autorským zpracováním s důrazem na souvislost s českým historickým a kulturním prostředím.*
Ohodnoťte:
Přihlaste se, abyste mohli práci ohodnotit.
Přihlásit se