Analýza

Současníci májovců a jejich vliv na českou literaturu 19. století

approveTato práce byla ověřena naším učitelem: 16.01.2026 v 13:41

Typ úkolu: Analýza

Shrnutí:

Vrstevníci májovců (Pfleger, Heyduk, Mayer, Šolc): rozšířili českou literaturu 60.–70. let o realismus, folklor, intimní lyriku a symboliku.

Vrstevníci májovců: mezi tradicí a modernou české literatury

Teze

Ačkoli se generace vrstevníků májovců na první pohled ocitá v jejich stínu, tito autoři hráli samostatnou a významnou roli při utváření české literatury 19. století. Souběžně s májovci zpracovávali vlastní tematické okruhy, stylově se často lišili, a ve výsledku rozšířili spektrum českého písemnictví o nové tóny a motivy.

Úvod: Kontext a metodologie

Vznik májovců, básnické a spisovatelské generace kolem roku 1858 (pojmenované podle vydání Máchova Máje k pětadvacátému výročí), bývá spojován s přelomem v české literatuře. Autoři jako Jan Neruda nebo Vítězslav Hálek otevřeně reagovali na evropské proudy, odmítali minulost a hledali nové směry výrazu i otázky moderní společnosti. V 60. a 70. letech 19. století ale současně působila řada autorů, jimž společná byla generační zkušenost i hlubší kulturní proměny, ale jejich odpovědi na tuto situaci často mířily jinam než k programovému modernismu.

V této eseji se zaměřím na několik klíčových vrstevníků májovců. Struktura práce spočívá v analýze každého autora zvlášť (stručný životopis, hlavní díla, tematika, jazyková a formální specifika, kontakt/odlišení od májovců) a v závěrečné komparační části. Metodicky vycházím z porovnání konkrétních textových ukázek a zařazení do širšího dobového i literárního kontextu.

---

1. Gustav Pfleger-Moravský

Biografie a místo v literatuře

Gustav Pfleger-Moravský (1833–1875) patřil mezi významné prozaiky a dramatiky druhé poloviny 19. století. Narodil se v moravském Ledči nad Sázavou, významně jej ovlivnilo působení na Hané, později v Olomouci. Jeho život byl veřejnosti znám i díky bohatému účastenství na kulturním životě tehdejších maloměst a jeho profesní dráha jej přivedla i k divadlu.

Hlavní díla a tematika

Pfleger-Moravský se prosadil především jako autor povídek a novel, například „Pan učitel“, „Student Josef“ či jako dramatik „Blouznivci našich hor“. Středem jeho zájmu byl provinční život, v mnohém konfrontovaný s morálně rozkolísanou společností a střetem mezi tradicí a měnícími se hodnotami.

Typická je pro Pflegera například pasáž z povídky „Student Josef“, kde autor v dialogu mezi hlavní postavou a starým mlynářem ukazuje napětí mezi touhou po lepším životě a konzervativními postoji maloměsta: „Myslíváš, chlapče, že se tu můžeš stát někým? Tady každý ví, kam patří.“

Jazyk, styl, vztah k májovcům

Pflegerův styl je přímočarý, bez patetických ozdob – oproti sugestivně lyrickému zabarvení májovců dává přednost věcnosti a detailnímu popisu prostředí. Realistické drobnosti maloměsta (kuchyně, zvony, jarmark) se stávají charakterizačním prvkem postav. Místo rozmáchlých obrazů města či přírody klade Pfleger důraz na psychologii, sociální hierarchii a každodennost.

Vztah k májovcům je ambivalentní: sdílí s nimi určitou společenskou kritičnost, avšak metafyzické a existenciální proudy přenechává spíše poetům okruhu Nerudova či Hálka. Provinčně realistická perspektiva se tak stává jeho specifickou odpovědí na dobu.

Otázky k zamyšlení

Jak příbuznost i rozdíl Pflegerova realismu ve srovnání s májovci vypovídají o různých cestách české literatury v 19. století? V čem spočívá síla drobnokresby oproti ideálům a obraznosti májovské generace?

---

2. Adolf Heyduk

Život a literární profil

Adolf Heyduk (1835–1923), významný básník, vyrůstal v malebnosti Písecka a jeho celoživotní tvorba byla věrná jihočeské krajině i lidovým zpěvům. Jeho poezie se stala populární nejen svou hudebností, ale i výjimečnou vřelostí.

Hlavní díla a tematika

Heydukova sbírka „Cimbál a housle“ je příkladem jeho umění propojovat venkovský život s intimním prožitkem a melancholií. Motivy přírodních cyklů, rozžaté chalupy, večerních rozjímání a radostní i tesknotné melodie jsou na jeho verších znatelné.

Ve slavné krátké básni „Kvítek na trati“ najdeme typickou ukázku jeho symboliky:

_Kvítek na trati Nápadně bělá se, Kdo jej tam dal: Vlak nikdy nezastaví se!_

Tento motiv květiny, křehkosti a proměnlivého času je vlastně i obrazem autorovy tvorby, která pracuje s drobností jako s univerzální metaforou lidského života.

Jazyk a forma

Heydukova poezie staví na jednoduché skladbě, častých refrénech a opakování. Jeho zvukomalebnost (například aliterace: „stromy šumí šedým šepotem“) a práce s rytmickými prvky navazuje na lidovou píseň, což ji činí snadno zapamatovatelnou, zpěvnou.

Vztah k májovcům

S májovci sdílí Heyduk citovou intenzitu a zájem o současnost, ovšem rozdíl je v blízkosti ke kořenům folklóru a venkovské každodennosti. Tam, kde májovci často hledají kosmopolitní inspirace i motivy města, Heyduk zůstává věrný české přírodě a tradicím.

Otázky k zamyšlení

Jak Heydukovo uchopení křehkého motivu květiny souvisí s jeho vztahem k přirozenému řádu lidského života? V čem spočívá přitažlivost jednoduché formy oproti složitějším konstruktům Hálka či Nerudy?

---

3. Rudolf Mayer

Biografie

Rudolf Mayer (1837–1865) patří mezi básníky, kteří v krátkém životě dokázali poskytnout české literatuře působivé momenty subjektivní lyriky. Proslul zejména jako autor meditativních básní se zvláštní atmosférou a citovým napětím.

Tvorba a hlavní témata

Mayerova báseň „V poledne“ je ikonickým příkladem jeho stylu:

_Poledne tiché, prázdné pole, Stín stromů ztrácí se v dusné dál, Svět klonil tvář svou k zemi dole A v ticho okoral…_

Motivy samoty, existenciálního ticha a krátkého zastavení v čase jsou v Mayerově tvorbě stálé. Příroda tu není jen pozadím, ale subjektivním zrcadlem duše.

Jazyk a obraznost

Autorova práce s metaforou je velmi jemná: krajina je pro něj naplněna váháním, nádechem smutku či bolesti. U Mayera často sledujeme bezčasí a melancholické rozpoložení, například v obrazu „svět klonil tvář svou k zemi dole“, kde krajina zosobňuje lidský smutek a ticho.

Vztah k májovcům

K májovcům má Mayer blízko svým zájmem o city a individualitu, avšak jeho poezie je prostoupena ostřejšími tóny smutku a neklidu. Místo optimismu Hálka či civilní strohosti Nerudy nabízí vsakování do vlastní melancholie.

Otázky k zamyšlení

Jak Mayerova práce s nalezením „okamžiku“ proměňuje romantickou poetiku? Nakolik je jeho tichá lyrika předzvěstí nastupující moderny?

---

4. Václav Šolc

Stručný životopis

Václav Šolc (1838–1871) byl básník, jehož tvorba byla poznamenána krátkým životem a melancholií venkovských zasnění. Jeho poetika je založena na drobných obrazech přírody a explicitní symbolice.

Tvorba a klíčové symboly

Pro Šolce jsou typické květinové motivy, zejména primulka (prvosenka) se v jeho díle vynořuje v různých polohách:

_Primulka v máji nesměle kvete, láska a naděje tajně v ní vzkvete._

Metafora květiny je zde programově symbolická – znamená začátek, naději, ale také křehkost života.

Jazyk a forma

Šolc se často uchyluje ke krátkému verši, jednoduché kompozici, zpěvnosti a průzračné obraznosti. Minimalismus ve formě vytváří intenzivní lyrickou miniaturu, kterou charakterizuje zklidnění a nostalgie.

Vztah k májovcům

V mnohém navazuje na májovské tendence lyrizace; rozlišuje ho však větší důraz na symbolickou jednoduchost a střídmost výrazu. Místo lyričnosti města přináší přírodní, téměř meditativní obrazy.

Otázky k zamyšlení

Jak funguje symbolika „květu“ v kontextu Šolcovy tvorby? V čem spočívá síla drobných přírodních motivů oproti velkým tématům májovců?

---

Komparace klíčových motivů

1. Příroda jako zrcadlo vnitřního světa

Heydukova příroda je malebná, zpěvná („stromy šumí šedým šepotem“), zatímco Mayerova je zádumčivá a syrová („Stín stromů ztrácí se v dusné dál“). Oba vycházejí z romantické tradice, ale zatímco Heyduk propojuje přírodní detail s útěchou a řádem, Mayer učiní z krajiny místo existenciální úzkosti. Šolc používá přírodu jako symbol, např. květ=naděje.

2. Město vs venkov

Pfleger-Moravský realisticky mapuje provinční život, jeho postavy často trpí pod tlakem malého města. Na rozdíl od májovců, kteří obdivují ruch velkoměsta (viz Nerudovy povídky z Malé Strany), Pfleger nachází dramatické jádro v každodennosti vesnice či menšího městečka.

3. Jazyk a folklór

Heyduk nejvíce inklinuje k folklóru: motivy lidové písně, jednoduchá kompozice, refrény. Mayerův jazyk je naproti tomu obrazný a koncentrací motivů připomíná spíše introspektivní deníky než zpěvné balady. Pfleger se drží realismu prostého jazyka, Šolc dává přednost symbolické zkratce.

4. Společenská angažovanost

Na rozdíl od májovců (Neruda, Hálek), kteří razí i občanské a politické otázky (emancipace společnosti, národní osvěta), vrstevníci jako Heyduk či Šolc často volí apolitičnost nebo estetickou kontemplaci. U Pflegera je sice latentní kritika maloměšťáctví, ale bez revoluční patetiky.

---

Analytický odstavec – ukázka

Tvrzení: Šolcova práce s přírodní miniaturou překračuje čistou popisnost a dává obyčejnému květu univerzální rozměr. Citace: „Primulka v máji / nesměle kvete, / láska a naděje / tajně v ní vzkvete.“ Analýza: Metafora jarního kvítku zde reprezentuje lidskou naději a začátek nového života. Úsporná forma (čtyřverší, pravidelný rytmus) činí báseň silně sugestivní a univerzální. Závěr: Takováto symbolika ukazuje, že vrstevníci májovců uměli tvořit působivé obrazy i bez velkých gest a patosu.

---

Závěr

Vstupem vrstevníků májovců na literární scénu 60. a 70. let se rozšířil tematický i stylový rejstřík české literatury. Přinesli nové pohledy na každodennost, venkov, folklór nebo krátké lyrické formy, a přestože zůstali často v pozadí svých slavnějších současníků, ovlivnili literární jazyk i estetické smýšlení do budoucna. Jejich důraz na detail, symboliku a nové žánry je výzvou k hlubšímu studiu všeho, co 19. století v české literatuře umožnilo.

Možnosti dalšího zkoumání zahrnují podrobnější srovnání s hlavními májovci a zjištění recepce v dobové kritice, která byla leckdy rozporuplná, nebo studium metod, jakými do literatury vstupoval folklór.

---

Závěrečná doporučení pro žáky a studenty

Při psaní eseje doporučuji postupovat systematicky: nejprve ujasnit tezi, pro každý oddíl si připravit jasný argument, podpořit jej specifickým citátem a krátkou analýzou. Nezapomeňte na formální jazyk, důsledné citace a reflexi širších kulturních souvislostí, které právě vrstevníci májovců svým dílem rozšířili.

---

Doporučená literatura

- Gustav Pfleger-Moravský: Student Josef, Blouznivci našich hor - Adolf Heyduk: Cimbál a housle, Kvítek na trati - Rudolf Mayer: V poledne, básně - Václav Šolc: Primulka v máji, Rozkvetlé stráně - Přehledné dějiny české literatury (nakl. Academia nebo učebnice pro SŠ)

---

Kontrolní seznam

- [x] Jasná a konzistentní teze - [x] Specifické příklady a citace jednotlivých autorů - [x] Srovnání z tematického, formálního i kontextového hlediska - [x] Stylistická čistota a správné citace - [x] Ukotvení v českém kulturním a literárním kontextu

---

Tato esej ukazuje, že i v době rychlých kulturních proměn mají svého místa autoři, kteří se zdánlivě drží stranou hlavních proudů. Jejich práce rozšiřuje vnímání literatury o nové obzory – a to je poselství, které zůstává aktuální i dnes.

Ukázkové otázky

Odpovědi připravil náš učitel

Kdo byli současníci májovců a jak ovlivnili českou literaturu 19. století?

Současníci májovců byli autoři jako Pfleger-Moravský, Heyduk, Mayer či Šolc, kteří rozšířili tematické a stylové možnosti české literatury. Přinesli nové pohledy na venkov, symboliku a každodenní život.

Jaký je hlavní rozdíl mezi májovci a jejich současníky v české literatuře 19. století?

Májovci se zaměřovali na modernitu a občanskou angažovanost, zatímco jejich současníci čerpali z folklóru, venkovských motivů a akcentovali realistický popis, symboliku i lyriku přírody.

Jaký byl literární přínos Gustava Pflegera-Moravského mezi současníky májovců?

Gustav Pfleger-Moravský se proslavil realistickou prózou a dramatičností maloměstského života. Jeho práce kladla důraz na psychologii postav a společenskou kritiku venkovského prostředí.

Čím se vyznačuje poezie Adolfa Heyduka, současníka májovců?

Poezie Adolfa Heyduka je zpěvná, inspirovaná lidovou písní a přírodou. Vyniká jednoduchostí, refrény a obrazností, která propojuje venkovský život s lidskými city.

Jaká role přírody se objevuje v dílech současníků májovců v české literatuře 19. století?

Příroda je v jejich tvorbě zrcadlem vnitřního světa, symbolizuje city, naději nebo melancholii. Slouží jako univerzální motiv pro vyjádření subjektivních pocitů a životních postojů.

Napiš za mě analýzu

Ohodnoťte:

Přihlaste se, abyste mohli práci ohodnotit.

Přihlásit se